EN
| CZ
|
AKTUALITY
ÚVOD
CÍLE PROJEKTU
PROJEKTOVÝ TÝM
EXPERIMENTÁLNÍ PLOCHY
MONITORING BIODIVERZITY
VYUŽITÍ POLOPARAZITŮ
VÝVOJ SMĚSÍ
TECHNICKÉ NORMY
VÝSLEDKY
NAPSALI O NÁS
UŽITEČNÉ ODKAZY
|
Vývoj travino-bylinných směsí(Pracovní skupina č. 3 - koordinátor Ing. Vladimír Hula, Ph.D.)
Jednou z klíčových aktivit tohoto projektu je vývoj takových směsí trav a bylin, které budou splňovat následující funkce:
Kromě těchto důležitých funkcí vychází příprava směsí z následujících kritérií:
Živnými rostlinami motýlů se rozumí ty rostliny, na kterých jsou schopny se vyvíjet larvy, tedy housenky motýlů. Za rostliny nektarodárné označujeme ty druhy, které poskytují nektar pro dospělce. K nejvýznamnějším živným rostlinám housenek motýlů řadíme rody čičorka, jetel, štírovník, úročník a vičenec (z čeledi bobovité), šťovík (rdesnovité), krvavec a mochna (růžovité), jitrocel (jitrocelovité), devaterník (cistovité), máčka a mrkev (miříkovité), chrpa (hvězdnicovité), mateřídouška a dobromysl (hluchavkovité), v neposlední řadě také poloparazitické rostliny rodu černýš (zárazovité). Celá řada živných rostlin poskytuje také nektar dospělcům. Nicméně existují i rostliny, které jsou pouze nektarodárné. Tyto druhy je vhodné ve směsích rovněž využít. Na základě empirických zkušeností z terénu byly vybrány následující druhy: šalvěj luční (Salvia pratensis), šalvěj hajní (Salvia nemorosa), čekanka obecná (Cichorium intybus), oman vrbolistý (Inula salicina), oman srstnatý (Inula hirta), svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia), hořčice setá (Sinapis alba) a pohanka obecná (Fagopyrum esculentum). Poslední tři jmenované byliny se vyznačují rychlým vzcházením a první rok takplní ve svahu i protierozní funkcí. Také některé trávy jsou pro výskyt a přežívání motýlů velice důležité. Všeobecně lze říci, že pro tento účel jsou vhodné malé trsnaté trávy, jakými jsou kostřavy, ale také bezkolenec, medyněk a sveřep. Návrhy směsí se opírají o požadavky respektování regionu a fytogeografických oblastí a o případné požadavky orgánů ochrany přírody v místech střetu zájmů. Co se týká regionality, budeme respektovat nejnovější vědecké trendy, které prokázaly, že nárůst genetické diverzity může pozitivně ovlivňovat nejrůznější ekosystémové funkce. Tedy že směsi semen rostlin z různých míst jsou pro výsledný porost vhodnější, protože dojde k lokální selekci. Důležitým kritériem pro přípravu směsí jsou rovněž geologické substráty, které vytvářejí buď kyselé, nebo zásadité prostředí, což je potřeba brát v úvahu kvůli ekologickým požadavkům vysévaných rostlin. Fytogeografická oblast termofytika bývá spojena s bazickými horninami a fytogeografická oblast mezofytika s horninami kyselými. Při stavbách komunikací dochází sice k navrstvení svahů ornicí, často neurčeného původu, avšak zemina se většinou nepřeváží na větší vzdálenosti a proto půda většinou respektuje půdní reakci dané fytogeografické oblasti. Velká část druhů vybraných pro směsi je schopna tolerovat kyselé i zásadité prostředí. Proto jsou připravovány čtyři cílové směsi: Jednoduchá směs pro moravské a české termofytikum, jednoduchá směs pro moravské a české mezofytikum, obohacená směs pro moravské a české termofytikum, obohacená směs pro moravské a české mezofytikum. |
|