EN
CZ
 
AKTUALITY
ÚVOD
CÍLE PROJEKTU
PROJEKTOVÝ TÝM
EXPERIMENTÁLNÍ PLOCHY
MONITORING BIODIVERZITY
VYUŽITÍ POLOPARAZITŮ
VÝVOJ SMĚSÍ
TECHNICKÉ NORMY
VÝSLEDKY
NAPSALI O NÁS
UŽITEČNÉ ODKAZY

Vývoj travino-bylinných směsí

(Pracovní skupina č. 3 - koordinátor Ing. Vladimír Hula, Ph.D.)

Jednou z klíčových aktivit tohoto projektu je vývoj takových směsí trav a bylin, které budou splňovat následující funkce:

  • funkce bezpečnostní – výsledné směsi by měly být nízkoprodukční a výsledný porost nízký, čímž bude zabezpečena lepší přehlednost úseků
  • funkce biotechnické (zpevnění svahu a protierozní účinek) – směsi se musí do tří měsíců zapojit, důležité je pokrytí plochy minimálně 50% při předání nových staveb a následné dlouhodobé plnění funkce zejména proti vodní erozi
  • funkce pro podporu biodiverzity – výsledné směsi by měly zajistit dostatek nektarodárných a živných rostlin primárně pro podporu motýlů, ale i celé řady dalších opylovačů a měly by splňovat požadavky orgánu ochrany přírody v oblastech střetu zájmů.
  • funkce estetická a krajinotvorná – vzhled z pohledu uživatele i okolní krajiny.

Kromě těchto důležitých funkcí vychází příprava směsí z následujících kritérií:

  • kritérium nízké nákladovosti na pěstování – produkce osiva vybraných nektarodárných a živných rostlin motýlů by měla splňovat kritérium nízkonákladovosti, jedině tak bude možné udržet následující kritérium nízké ceny konečné směsi
  • kritérium nízkých cen směsí – ceny výsledných základních směsí by měla být maximálně 5krát vyšší v porovnání se směsí travní
  • kritérium zlevnění údržby porostu – směsi by měly být navrženy tak, aby došlo k celkovému snížení nákladů na údržbu výsledných porostů

Živnými rostlinami motýlů se rozumí ty rostliny, na kterých jsou schopny se vyvíjet larvy, tedy housenky motýlů. Za rostliny nektarodárné označujeme ty druhy, které poskytují nektar pro dospělce. K nejvýznamnějším živným rostlinám housenek motýlů řadíme rody čičorka, jetel, štírovník, úročník a vičenec (z čeledi bobovité), šťovík (rdesnovité), krvavec a mochna (růžovité), jitrocel (jitrocelovité), devaterník (cistovité), máčka a mrkev (miříkovité), chrpa (hvězdnicovité), mateřídouška a dobromysl (hluchavkovité), v neposlední řadě také poloparazitické rostliny rodu černýš (zárazovité). Celá řada živných rostlin poskytuje také nektar dospělcům. Nicméně existují i rostliny, které jsou pouze nektarodárné. Tyto druhy je vhodné ve směsích rovněž využít. Na základě empirických zkušeností z terénu byly vybrány následující druhy: šalvěj luční (Salvia pratensis), šalvěj hajní (Salvia nemorosa), čekanka obecná (Cichorium intybus), oman vrbolistý (Inula salicina), oman srstnatý (Inula hirta), svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia), hořčice setá (Sinapis alba) a pohanka obecná (Fagopyrum esculentum). Poslední tři jmenované byliny se vyznačují rychlým vzcházením a první rok takplní ve svahu i protierozní funkcí. Také některé trávy jsou pro výskyt a přežívání motýlů velice důležité. Všeobecně lze říci, že pro tento účel jsou vhodné malé trsnaté trávy, jakými jsou kostřavy, ale také bezkolenec, medyněk a sveřep.

Návrhy směsí se opírají o požadavky respektování regionu a fytogeografických oblastí a o případné požadavky orgánů ochrany přírody v místech střetu zájmů. Co se týká regionality, budeme respektovat nejnovější vědecké trendy, které prokázaly, že nárůst genetické diverzity může pozitivně ovlivňovat nejrůznější ekosystémové funkce. Tedy že směsi semen rostlin z různých míst jsou pro výsledný porost vhodnější, protože dojde k lokální selekci. Důležitým kritériem pro přípravu směsí jsou rovněž geologické substráty, které vytvářejí buď kyselé, nebo zásadité prostředí, což je potřeba brát v úvahu kvůli ekologickým požadavkům vysévaných rostlin. Fytogeografická oblast termofytika bývá spojena s bazickými horninami a fytogeografická oblast mezofytika s horninami kyselými. Při stavbách komunikací dochází sice k navrstvení svahů ornicí, často neurčeného původu, avšak zemina se většinou nepřeváží na větší vzdálenosti a proto půda většinou respektuje půdní reakci dané fytogeografické oblasti. Velká část druhů vybraných pro směsi je schopna tolerovat kyselé i zásadité prostředí. Proto jsou připravovány čtyři cílové směsi: Jednoduchá směs pro moravské a české termofytikum, jednoduchá směs pro moravské a české mezofytikum, obohacená směs pro moravské a české termofytikum, obohacená směs pro moravské a české mezofytikum.

 




© 2016, Pavla Mládková